Každý z nás si prochází řadou úspěchů a neúspěchů. Týká se to jak osobního, tak i profesního života.
Pravdou je, že každý takový úspěch či neúspěch nás může posunout dál, ale nemusí tomu tak být. Záleží na tom, co si z něj chceme odnést.
Poučení nebo dokonce přínos pro náš růst se odvíjí od naší schopnosti odpovědět si na otázku: „Proč mám/nemám úspěch?“ A pokud splníme jednu důležitou podmínku, najdeme v odpovědi klíč k našemu dalšímu rozvoji. Tou podmínkou je upřímnost.
Ze zkušenosti vím, že v tomto často děláme chyby.
Proč?
V případě úspěchů máme sklon jej považovat za samozřejmost a občas si i přivlastnit větší podíl. Nejde jen o to, že nám k tomu úspěchu pomohli kolegové či partneři, ale opomíjíme i faktor štěstí či náhody.
Pokud jde o neúspěch, tak se na něj snažíme rychle zapomenout. Takže na poučení vlastně vůbec nedojde. A taky platí známe rčení: „Úspěch má spousty rodičů, ale neúspěch bývá sirotek.“
Hledejme tedy důsledně odpověď na otázku: „Proč mám/nemám úspěch?“ Odpověď musí být upřímná a co nejkonkrétnější.
Sám za sebe mohu říct, že mám raději poučení z neúspěchu. Samozřejmě, že jsem rád úspěšný, ale poučení z neúspěchu bývá pro mě mnohem cennější. Navíc u úspěchu občas bývá těžké rozlišit, jaký je můj podíl a podíl týmu či okolností, kdy se tak trochu vezeme na vlně.
