Obvykle víme, proč a jak máme investovat své úsilí, čas nebo peníze, jde-li o naše vzdělání, fyzickou kondici či majetek. Bohužel velmi často si neumíme poradit, jde-li o pocit štěstí.
Základem je pravidelnost
Každý, kdo si chce zlepšit svou fyzickou kondici, ví, že to vyžaduje dlouhodobé snažení. Pravidelným tréninkem, pěkně krok po kroku, pracujeme na své fyzické kondici. Postupně se tak cítíme lépe a dosahujeme zlepšení ať už jde o sílu, rychlost nebo vytrvalost. A pravidelnost je v tom snažení podstatná.
Podobně je tomu v případě, že chceme vybudovat majetek, který nám v budoucnu může sloužit jako zdroj našeho finančního zabezpečení. I tady je velmi podstatná pravidelnost. Ano, může nám v tomto snažení pomoct, že vyhrajeme nějaký jackpot, ale valná většina lidí na něj nespoléhá. Navíc jackpot vyhraje jen minimum lidí a je otázkou, zda se z nich stanou finančně zabezpečení lidé.
A stejně je tomu s každou dovedností, ve které chceme dosáhnout určitého mistrovství. Ano, i tady může pomoct jistá výhra ve formě talentu. Díky němu máme možná lepší výchozí pozici, ale nakonec i ten talent se dá prohospodařit a nezbývá než se spolehnout na houževnatost, se kterou se budeme snažit o pravidelné zlepšování naší dovednosti.
Proč tedy v případě pocitu štěstí nepostupujeme stejně?
Proč se nesnažíme každý den si udělat drobný vklad do našeho pocitu štěstí a místo toho čekáme, že přijde jackpot?
Jackpot, který je spojený s celou řadou podmínek typu:
▶ Až najdu partnera či zaměstnání ….
▶ Až budu mít plat ve výši …
▶ Až ….
Co když žádný jackpot nepřijde? Opravdu to chceme riskovat?
Osobně si myslím, že je lepší spolehnout se na drobné vklady a každý den zažít drobnou radost. Postupně si tak zvětšovat účet radostí a připravit se na rentiéra štěstí. Dokonce bych se vsadil, že je to jednodušší než v případě majetku, i když s tou pravidelností a vytrvalostí musíme počítat i tady.
Ještě mě napadlo, že ve všech těchto příkladech platí i známe české pořekadlo:
„Rychle nabyl, rychle pozbyl.“
A mám pocit, že je to tak dobře.
