Většina z nás zažila situaci, kdy jsme se věnovali nějaké aktivitě, která se nevyvíjela dobře, ale přesto nás pořád něco nutilo v ní pokračovat s vírou, že se to změní.
To něco byly mentální účty.
Každý ví, jakým způsobem fungují bankovní účty. Plusem na nich jsou vklady a mínusem platby a výběry hotovosti. Většina vlastníků těchto účtů se samozřejmě snaží, aby jejich bankovní účet nebyl v mínusu, protože to může znamenat problém. Podobným způsobem fungují i naše mentální účty.
Podvědomí jako správce našich mentálních účtů
Ty máme ve své mysli a vždy jsou vyčleněné pro konkrétní aktivity (osobní i profesní), kterým se věnujeme. Správcem účtů je naše mysl, která hlídá, co se na daném účtu děje. Ve chvíli, kdy dané aktivitě věnujeme čas, investujeme do ní energii nebo finanční prostředky, eviduje naše mysl na účtu aktivitu výběr = mínus. Naopak pokud v dané aktivitě zaznamenáme úspěch, ať už emoční či finanční, eviduje mysl na účtu vklad = plus.
Zároveň se mysl snaží hlídat, abychom neukončili aktivitu s mínusem. A to je velmi nebezpečné.
Negativní stav našeho mentální účtu nás totiž nutí pokračovat v dané aktivitě, i když to z racionálního pohledu nedává smysl. Proto se obchodníci věnují příležitostem, i když šance na úspěch je malá. Proto řada zaměstnanců pracuje ve společnostech, přestože racio říká, že to je nesmyslné. A podobně se to projevuje i v osobních životech řady lidí, kdy to ovlivňuje třeba jejich setrvání ve vztahu, který všem v okolí přijde nesmyslný.
Více si o mentálních účtech můžete přečíst např. v knížce „Rychlé a pomalé myšlení“ od Daniela Kahnemana.
