První varianta tohoto příspěvku vznikla již před třemi roky. K jeho napsání mě inspiroval poslech audioknihy „Postel, hospoda, kostel“ od Zbignewa Czendlika (1) a především dvě konstatování, která jsem s dovolením převedl do prostředí firem (bez ohledu na jejich velikost), protože se to opravdu nabízí.
Posuďte prosím sami, zda vám to něco nepřipomíná.
Jak tato konstatování zní?
▶ Není takový problém, pokud je manažer líný. Problém nastává, pokud dělá málo, nebo nic, ale chce o všem rozhodovat.
Druhé konstatování jsem nejen parafrázoval, ale i převedl na doporučení.
▶ Manažere, hlavně svým spolupracovníkům nepřekážej. Nech je dělat svoje a nebuď brzdou. Nech spolupracovníkům svobodu, zodpovědnost a pravomoc. Vždyť nemusíš všechno rozhodovat ty. Pamatuj, že platí nepřímá úměra. Čím aktivnější manažer, tím pasivnější spolupracovníci a naopak.
Jsem si vědom, že to nelze generalizovat, protože v určitých situacích by manažer měl být aktivní (například má-li juniorní spolupracovníky). Na druhou stranu je dobré na to pamatovat a snažit se k tomu přiblížit (třeba tím, že juniorům pomáhá v rozvoji, aby se stali seniory).
(1) Kniha „Postel, hospoda, kostel“ vznikla jako rozhovor Markéty Zahradníkové a Zbigniewa Czendlika. V kapitole „Polák v české nouzi“ popisuje Czendlik rozdíly ve fungování farností v Česku a Polsku a dotýká se i rolí, kterou v tom hrají farář a farníci. Já jen přenesl jeho doporučení a příklady do prostředí firem. Snad se na mě za to autor nebude zlobit.
