Kde je složitější manažerské prostředí?
Toto je jedno z častých témat diskusí, když se potkají zástupci těchto tak rozdílných prostředí.
Kde je pravda? Osobně bych to viděl na remízu.
Nedávno jsem se seznámil s manažerským prostředím, které podle mého názoru v komplikovanosti předčí obě zmíněná. Tím prostředím jsou veřejné vysoké školy. Moje znalosti a dosavadní zkušenost v této oblasti jsou malé, ale přesto smekám před jejich manažery a zaměstnanci.
Proč je to prostředí složitější?
Představte si velkou korporaci (univerzita) poskytující služby ve třech oblastech (výuka, věda a transfer znalostí) skrze své divize orientované na různé obory (fakulty). Navíc vztah mezi rektorátem a děkanátem není tak přímý, jak tomu je v komerčních korporacích (viděl jsem i univerzity, kde je to takový menší válečný stav).
Největším akcionářem i zákazníkem této korporace je stát, který si definuje cenu, za kterou nakupuje služby pro uživatele (studenty). Navíc ovlivňuje fungování korporace skrze zákony či řády.
Dále jsou tady uživatelé služeb (studenti), kteří mohou ovlivňovat fungování korporace, např. skrze akademický senát. Ten má možnost mluvit do volby vedení korporace a schvalování jejího plánu (rozpočtu).
A teď si představte, že by do fungování vaší komerční organizace (je jedno zda je to startup nebo korporace) zasahovali nejen zákazníci, ale i uživatelé. Že by vám definovali vnitřní pravidla a rozhodovali o vašem rozpočtu.
Pokud pracujete v komerční korporaci nebo startup-u, někdy si na to vzpomeňte.
Pracujete-li v prostředí veřejných vysokých škol, tak držím palce, aby se vám dařilo.