„Když se to vyplatí.“ nebo „Když to dává smysl.“
Loajalita zaměstnanců je velmi diskutované téma. Je i zřejmé, že jeho důležitost roste s klesající mírou nezaměstnanosti.
A podobně jako v jiných rozhodování se i tady vyplatí použít otázku „Proč?“. O loajalitě zaměstnanců nám hodně řekne jejich odpověď na otázku:
„Proč mám pracovat pro tuto společnost?“
Platí, že nemá-li zaměstnanec na tuto otázku dostatečně silnou odpověď, není silná ani jeho loajalita ke společnosti.
Pozor, jsou-li odpovědi na tuto otázku založeny pouze na faktorech typu dobrá mzda, atraktivní firma či zajímavé benefity, pak je jen otázkou času, než přijde pro něj zajímavější nabídka. V takovém případě nejde o žádnou loajalitu, ale jen o kalkul typu „něco za něco“. Prostě jsem si od těch zaměstnanců koupil jejich čas pro společnost.
Jak by to mělo vypadat?
Na druhou stranu bude loajalita zaměstnance velmi vysoká, budou-li odpovědi na tuto otázku typu:
▶ „Protože to, co dělám, dává smysl.“
▶ „Protože pomáhám s naplněním zajímavé vize.“
▶ „Protože mám s mým manažér férový vztah.“
▶ „Protože se cítím platným členem týmu“ atd.
Čím více se odpověď dotýká zaměstnance po jeho lidské stránce, tím větší bude jeho pouto ke společnosti. Tady od zaměstnance získávám nejen jeho čas, ale i jeho nadšení a kreativitu. Tady jde o skutečnou loajalitu.
