Bez ohledu na dovednost, kterou chceme nabýt a následně rozvinout do dokonalosti, je třeba počítat s tím, že musíme projít třemi fázemi rozvoje.
Platí to jak pro zvládnutí základních dovedností, se kterými začínáme v dětství, tak i pro dovednosti, na kterých pracujeme v dospělosti. Bez ohledu na to, zda je to dovednost v našem osobním, sportovním či profesním životě.
Jaké jsou ty fáze?
➡️ První a nejkratší je spojena s tréninkem v chráněném prostředí. Například jízdu na kole začínáme s pomocnými kolečky na dopravním hřišti a o základech vedení týmů se dozvídáme v rámci školení, kde diskutujeme nad příklady z praxe. Vlastně jde více o teorii než o praxi. Kromě toho, že je tato fáze nejkratší, je i nejsnazší a skoro bez rizika.
➡️ Druhá fáze je již o praxi a neobejde se bez nepřetržitého dohledu rodiče nebo zkušenějšího kolegy. Rodič musí několik dní běhat za svým potomkem, který začíná jezdit na kole bez pomocných koleček. Začínající manažer potřebuje pomoc zkušenějšího kolegy, aby byl schopen převést teorii získanou školením do praxe. Tato fáze nám zabere více času, ale díky dohledu je riziko nižší a sdílené.
➡️ Poslední fáze je nejdelší a vlastně nikdy nekončící. Je o neustálém zdokonalování dovedností praxí. S kolem vyjedeme mimo rovné cesty a zkoušíme stále těžší terény. A v případě vedení týmu je pro nás každý den novou výzvou. I v této fázi bychom měli mít na občasný dohled někoho zkušenějšího. A i přes občasný dohled je riziko vlastně jen na nás. Jde o nejtěžší fázi.
Chceme-li se naučit novou dovednost a v ní pak dosáhnout vynikajících výsledků, nezapomínejme na to, že je nutné projít všechny tři fáze rozvoje.
